Vínečko bílé. Jedna z prvních lidových písní, kterou jsem se naučil hrát na garmošku. Ale přitom není až tak ryze lidová, neboť autor této písničky je známý. Jmenuje se František Hřebačka a dokonce existuje i zpěvník jeho písniček, kde je uvedem pod pseudonymem Fanoš Mikulecký. Tento talentovaný písničkář napsal i další krásné a hlavně známé písně, jako je Mikulecká dědina nebo V širém poli studánečka. Někdy něco z jeho tvorby zase něco mám v plánu nahrát.

Je to už nějaký rok, co jsem založil stránku na youtube „Czech folk music“ Tehdy jsem si myslel, že sem tam zajedu za někým domů nebo on ke mě a natočíme lidovku. To se nestalo, takže tam zůstala jen jedna lidovka s mým kamarádem. Později jsem z toho měl vymyšlený koncept, že bych vytvořil webovou stránku, na které by byly nahrané úplně všechny lidovky a že bych spojil dohromady nadšence lidové hudby a vytvořil s nimi společně databázi totoho hudebního dědictví jak ve videích, tak v notách, tak s texty i s krajovými obměnami atd. Bylo to bláhové. Časem jsem ale zjistil, že ten nápad natočit nějaké pásmo lidovek mě pořád drží. Před lety jsem zašel za kamárády na Stream.cz jestli by měli zájem o pořad, kam bych si vodil hosty a zpíval s nimi lidovky. Jenže to by prý nemělo sledovanost, takže z toho sešlo, protože sám jsem to vytvořit nedokázal. Letos jsem spustil svůj projekt Muchovy neděle a podle hesla: „Spokoj se s tím, co dokážeš“ se rozhodl, že zhruba jednou měsíčně bude Muchova „lidová“ neděle. Tato je první z nich. A jako všechno, co mám v plánu natáčet, tak i tato píseň má svůj příběh.

Malý hošík černovlasý byla nejoblíbenější lidová písnička mého dědy. Josef Koníček se narodil 23. března 1926 ve Vlčnově a celý život se věnoval především muzice. Široko daleko ho znali jako vynikajícího klarinetistu a saxofonistu. Letos by měl 95 let. Zemřel 19. ledna 2010. Proto právě teď, při výročí jeho smrti jsem nahrál úpravu této oblíbené lidovky. Navíc hlavně díky vlčnovským kořenům vděčím za to, že miluju lidovou hudbu. A ještě k tomu právě děda mi věnoval hudební nástroj, který absolutně zformoval můj celý život – garmošku. A ještě před garmoškou mi věnoval alt saxofon a v ZUŠ mě na něj nemohli učit, protože jsem na to byl moc malý, takže jsem aspoň začal chodit do zpěvu, abych se naučil správně dýchat. A tak jsem se učil 7 let zpěvu. A později i ty 3 roky na saxofon. A je toho hodně, čím mě děda Koníček ovlivnil, jenže to je na dlouhé povídání a tak to zkrátím.

Toto je pro Tebe dědo, moc, moc děkuju za tu garmošku a aj za všecko ostatní!

Malý hošík černovlasý
Hudba, text: autor neznámý (pokud známý, napište mi!)
Klavír, zpěv: Pavel Mucha
Zvuk: Jan Steinsdörfer
Foto búdy: Jiří Ulčík